KYSUCE - hlavní stránka

 
  |  ČADCA  |  HISTORIE ČADCE  |  SLAVNÍ RODÁCI  |  STRÁNKY  |  INSTITUCE  |  SEZNAM KYSUCKÝCH OBCÍ  |  GALERIE  | 
  Vychylovka | Stará Bystrica | Kamenné koule | Ropný pramen | Turzovka Živčáková | Cykloturistika
    



  KYSUCE  

KysuceChudý region Kysuce a přece bohatý se dá popsat i jako zelený kousek Slovenska, který dýchá poctivou prací, spokojenými lidmi, ale i krásnými místy. Přestože Kysuce nepatří mezi oblasti, o kterých se v médiích mluví, mají i oni zajímavé turistické lákadla. Vesničky v údolích i v horách, na mnoha místech stále nedotčená příroda a i pár rarit celoslovenského, ba i světového formátu. O tom vše se dočtete zde.

   
     
  HLAVNÍ NABÍDKA     MÍSTA
Kysuce
Čadca
Historie Čadce
Slavní kysuckí rodáci
Stránky a odkazy
Instituce a místa
Seznam kysuckých vesnic
  Vychylovka
Stará Bystrica
Kamenné koule
Ropní pramen
Turzovka Živčáková
Cykloturistika
 
  REKLAMNÍ PROSTOR  

 
  GALERIE  

Galerie

 
  Novinky v regionu  

Brzy přibude

 
  ČADCA  

ČadcaOkresní město Čadca je centrem Horních Kysuc, kulturním centrem, ale i centrem úředním, centrem vzdělání, dopravy... Město se rozprostírá v malém údolí, objímá ho několik kopců, přičemž na některé z nich se i město v posledních desetiletích roztáhlo více než jen kopaničářským způsobem... Více

   

Historie města Čadca

 

Historie města se začala psát podobně, jako při mnoha okolních obcích. Vznik městu dali valaši a jejich první kopanice, kteří přicházeli od východu a usidlovali se sem samostatně, nebo na základě pozvání pánů. Než Čadca nebyla ani samostatnou obcí byla jen katastru obce Krásno. Postupem času byly kopanice nejen dočasným ubytováním, ale celoročním. Zhušťování obyvatelstva zapříčinily dobré podmínky pro život, možnosti obživy i přítomnost řeky. 16. století charakterizoval rozmach osídlení v této lokalitě, která patřila do Strečnianské panství. To sousedilo s Budatínský panstvím a tak neustále docházelo k dohadům ve věci nejasných hranic území. Aby to nestačilo, do roztržek se místní dostávali i s panstvem z Těšínska z Čech a panstvím Żywieckim z Polska. Stále nedořešené hranice totiž znamenaly různá rizika a tak například panství Těšínské pro každý případ vybudovalo hradby při Jablunkovském průsmyku.

Zřejmě z roku 1565 pochází první zmínka o Čadci a může za to záznam "Dorf Tzaczka", týkající se řešení sporu o půdu. Pastviny totiž vznikaly pokud ne přirozeně, tak kácením a odlesnění větších ploch zejména vypalováním. Dřevo čadilo a zde se dostáváme k volnému překladu původu názvu města. Jiné dohady o vzniku názvu města hovořili o tureckém pojmenování mlhy, proč se i Turci rozhodli do této lokality nevstoupit. Avšak původ názvu města bude zřejmě spíše opravdu z vypalování lesů. Vždyť nahlédněme na jedno ze sídlišť města, nebo na blízké obce. Žarec, místní sídliště nad městem, má svůj název původní ještě z minulosti. Nedaleká městská část, či spíše obec Horelica má opět název odvozen od vypalovaných lesů a následující obec Oščadnica je v podstatě už jen názvem sestávajícím z "Oš" a "Čadnica" což může mít přímo původ v pojmenování města, nebo také stejný základ - čadivé dřevo a kouř z vypalování. Nezapomeňme ale ani na městskou část Čadečka, která se ukrývá více v horách severně od centra směrem na obec Svrčinovec. Název města se ustálil až v roce 1918 a skončilo používání různých variant jako Czacza, Szattcza, Czača a jiné ...

Římskokatolická farnost byla ve městě založena v roce 1676. První dřevěný kostel byl zasvěcen sv. Bartoloměji, který je i na erbu města. 17. století znamenalo výrazné osídlení i okrajů města a dalších oblastí, budoucích obcí. V roce 1735 dostavěli současný kostel sv. Bartoloměje, který stojí do dnes a je nejstarší zachovanou památkou města a o osmnáct let se objevily i první záznamy o místní škole.
Pro město je zajímavý rok 1773, kdy se z Čadce stalo centrum Kysuc v rámci Strečnianského panství, ustálily se hranice a město získalo výsadu uspořádání trhů každý týden. Důležitý datum však je o pár let později. 9. ledna 1778 získala Čadca ještě jako obec Csatza od Marie Terezie povýšení na městečko a získala právo čtyř výročních jarmarků. 4 výroční jarmarky byly v této době něco opravdu velkolepé, protože to znamenalo lepší budoucnost pro město po hospodářské i společenské stránce. Město přilákalo obchodníky i z daleka a zejména fakt polohy blízko Polska a Česka pomohl městu stále více se stát významnou obchodní křižovatkou.

4. prosince 1848 obsadila císařská vojska Čadcu během svého druhého zimního tažení spolu s Ľudovítem Štúrem, J. M. Hurbanem a s veliteli Zachem a Bloudkem. O dva dny vydala Slovenská národní rada v Čadci výzvu určenou slovenském národu s cíli a požadavky, které měly podpořit boj proti maďarizaci a verbovala Slováky do dobrovolnického sboru. Po zklidnění revoluce o město Čadca zakopl další Štúrovec, a to Janko Král, který pracoval jako úředník na místním soudě od roku 1854 do 1858. Z dalších významných spisovatelů a literátů je dobré zmínit Janka Palárika, který zde působil a pocházel z blízké obce Raková. V roce 1871 se Čadca stala dopravním uzlem významné košicko-bohumínské železnice a o více než 10 let později svou pozici stále více důležitější obchodní křižovatky posílila i výstavbou přípojky železniční tratě přes Skalité do Polska k městu Zwardoň.

V roce 1903 se ve městě začala velká textilní výroba. Krátce na to však město zničil požár, kterému padlo za oběť tehdy převážně ze dřeva postavených několik budov, několik desítek obydlí, ale i budova soudu, žalář a místní pivovar, který se nacházel v blízkosti hlavního silničního tahu do města od jihu. Od roku 1912 se začalo město elektrifikovat.

Po rozpadu Rakousko Uherska konečně přestalo násilné pomaďarčování, jazyk běžným lidem nechtěný, nenáviděný a nesrozumitelný, podobně jako ve zbytku Evropy, skončilo období útrap a nesmyslného násilí, nespravedlnosti a pod. Národ čekali změny, i takové na které nebyl nikdo připraven. Vznik Československa nepřinesl slibované zlepšení sociálního života ihned, a tempo, jakým se posouvala modernizace v různých směrech, bylo na výraznější úspěchy příliš slabé. I dění ve městě po hospodářské stránce bylo slabé. Místní Matica Slovenská v roce 1926 vytvořila sbírku na výstavbu Palárikovo domu a nakonec se v průběhu dvou let opravdu povedlo vysbírat mezi lidmi dostatek peněz a sami přišli i pomoci k stavbě budovy, která se stala na několik desetiletí centrem kulturního a společenského života širokého okolí. Palárikov dům měl dva prostory pro promítání filmů, nebo pro divadelních představení, ale také zde bylo několik místností na pořádání výstav, šatny a podobně. V současnosti dům neexistuje, protože před více než deseti lety Palárikov dům jako příliš zanedbaná budova vyhořel a město se nepouštělo do jeho opravy, nebo znovupostavení. Původní budova, která byla postavena výhradně z příspěvků místních, zanikla pro požár, který podle několika zdrojů způsobil úmyslný žhář. Podle veřejnosti za vyhoření této pro město významné budovy může odpovědný za povolení vybudovat v hlavní sály čínský obchod s levným zbožím. Právě tam se požár rozšířil a město tak přišlo o historicky a společensky důležité místo přímo v centru a na pěší zóně Palárikově ulice. Po postavení Palárikovo domu se později postavili i současné úřední budovy okresního i městského úřadu. V tomto čase se podařilo i stavebně zakrýt tok potoka Řeka, který nerušeně protéká pod celým centrem města.

Po II. světové válce, kdy se město podařilo přesně 1. května 1945 osvobodit od německé okupace začínali lepší časy. Lepší z pohledu vývojového pro ekonomiku a zaměstnanost města. Obnovila se textilní výroba, fungovala i potravinářská výroba, vybudovali se další podniky, ale i strojírenská výroba.

V současnosti ve městě funguje v prostorách bývalé společnosti Pratex také textilní výroba. Německé značky Bellinda a Nur Die, zde vyrábějí kvalitní výrobky. Je tu i společnost americká JJ, která se věnuje technologické výrobě tranzistorů, dále pekárenská výroba, a potravinově zpracovávající podniky. Pobočky mají sítě prodejem Coop Jednota, Tesco, Billa, Lidl. Autorizovaní prodejcu vozů jsou tu Kia, Opel, Renault, Škoda a další.

 
 Doporučené články
 
Stará Bystrica Orloj v Staré Bystrici a nejpřesnější sluneční hodiny
To hlavní, kvůli čemu sem zavítají turisté z daleka, je místní orloj. Orloj je jediným orlojem na Slovensku, je nejpřesnějším ukazatelem slunečního času, jediným astrologickým kalendářem fungujícím spolu s lunárním kalendářem a polohou slunce u nás ... >> Více
foto: kysuce.cz / kysuce.cz
Vychylovka a skanzen Skanzen vo Vychylovce a historický lesní vláček
Pokud se řekne Vychylovka, zcestovalí turisté si představí staré zachované dřevěnice, parní vláček a nádhernou přírodu. Je to tak. Toto je první představa při zaslechnutí "Vychylovka" a pro ty, co ji neznají, brzy i bude. Vychylovka je výjimečným místem... >> Více
foto: kysuce.cz / kysuce.cz
 
 
 
      
SEZNAM OBCÍ:
ZOHNAM OBCÍ na Kysuciach
 

2007-2017 © kysuce.cz |  Kysuce.cz - všechna práva vyhrazena na obsah, fotografie a designové prvky. Vyrobil V*Tomi.
Kontakt:  Grossmann Michal .